Püspökladány (Püspökladányi Járás)
Püspökladány ([pyšpekladáň], z maďarského püspök – biskup a ladány – brod) je město ve východním Maďarsku v župě Hajdú-Bihar. Nachází se asi 47 km jihozápadně od Debrecínu a je správním městem stejnojmenného okresu.
Poblíže se nacházejí města Kaba, Karcag a Nádudvar.
První stopy lidského osídlení představují asi 4000 let staré hrobky v lokalitě Kincses-domb. Ojedinělé nálezy v obci lze přiřadit k období vlády dynastie Arpádovců a jsou datovány do období mezi 10. a 11. stoletím. První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1351. Tehdy se objevovalo pod názvem Ladan. Název odkazoval na jméno biskupa, později byl rozšířen i o označení jeho funkce.
Rozvoj města byl až do druhé poloviny 19. století velmi pomalý, neboť původní osada byla opětovně ničena a znovuosidlována. Poprvé tomu bylo např. v roce 1554 během turecké invaze. Nicméně již v roce 1558 byla nejlidnatější osadou v celém kraji, nakonec ale byla znovu zničena a znovu osídlena až na počátku 17. století. Další destrukce přišla v závěru tureckých válek v 60. letech 17. století, kdy město vyplenil Paša Ahmed ze Szejdi. Od konce 17. století se často mluvilo o městě tržním, ačkoliv Püspökladány získaly tržní právo až roku 1847. V polovině století osmnáctého zde žilo něco okolo tisíce lidí. Josefínský katastr z této doby evidoval město pod názvem Püspek Ladánÿ a také poukazuje na neprůchodnou bažinu, která zde existovala i mnohem dříve a zaznamenána je také z doby turecké okupace.
Roku 1831 si řadu životů vyžádala epidemie cholery, která obec tehdy zasáhla. Až do 70. let 19. století se v okolí Püspökladány nacházely vinice, nakonec je ale zničily choroby. V druhé polovině století byla do města zavedena železnice; nejprve jedna trať (roku 1857) a potom i četné ostatní. Výstavba vyžadovala nemalé úsilí, neboť bylo nezbytné stavět trati bažinatým terénem.
V 70. letech 20. století byla nedaleko obce postavena radarová stanice.
Status města má obec od roku 1986. Původní název zněl Pispek Ladan a jako Püspök-ladány se objevil poprvé roku 1901.
Poblíže se nacházejí města Kaba, Karcag a Nádudvar.
První stopy lidského osídlení představují asi 4000 let staré hrobky v lokalitě Kincses-domb. Ojedinělé nálezy v obci lze přiřadit k období vlády dynastie Arpádovců a jsou datovány do období mezi 10. a 11. stoletím. První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1351. Tehdy se objevovalo pod názvem Ladan. Název odkazoval na jméno biskupa, později byl rozšířen i o označení jeho funkce.
Rozvoj města byl až do druhé poloviny 19. století velmi pomalý, neboť původní osada byla opětovně ničena a znovuosidlována. Poprvé tomu bylo např. v roce 1554 během turecké invaze. Nicméně již v roce 1558 byla nejlidnatější osadou v celém kraji, nakonec ale byla znovu zničena a znovu osídlena až na počátku 17. století. Další destrukce přišla v závěru tureckých válek v 60. letech 17. století, kdy město vyplenil Paša Ahmed ze Szejdi. Od konce 17. století se často mluvilo o městě tržním, ačkoliv Püspökladány získaly tržní právo až roku 1847. V polovině století osmnáctého zde žilo něco okolo tisíce lidí. Josefínský katastr z této doby evidoval město pod názvem Püspek Ladánÿ a také poukazuje na neprůchodnou bažinu, která zde existovala i mnohem dříve a zaznamenána je také z doby turecké okupace.
Roku 1831 si řadu životů vyžádala epidemie cholery, která obec tehdy zasáhla. Až do 70. let 19. století se v okolí Püspökladány nacházely vinice, nakonec je ale zničily choroby. V druhé polovině století byla do města zavedena železnice; nejprve jedna trať (roku 1857) a potom i četné ostatní. Výstavba vyžadovala nemalé úsilí, neboť bylo nezbytné stavět trati bažinatým terénem.
V 70. letech 20. století byla nedaleko obce postavena radarová stanice.
Status města má obec od roku 1986. Původní název zněl Pispek Ladan a jako Püspök-ladány se objevil poprvé roku 1901.
Mapa - Püspökladány (Püspökladányi Járás)
Mapa
Státní území - Maďarsko
Maďarská vlajka |
Maďarsko je mnoha lidmi vnímáno jako země lázní, vína, ostrých jídel a specifického jazyka. Dnešní tvář Maďarska vznikla kombinací mnoha vlivů, jak z původního domova Maďarů na Uralu, tak nejrůznějších vlivů evropských, a to jak z oblastí západních, více však z oblastí na jihovýchod od země, zvláště během dlouhé doby, kdy byla značná část Uherska obsazena Osmanskou říší. Asi nejtypičtějším znakem původu Maďarů je jejich jazyk. Maďarština, která patří k ugrofinské jazykové skupině, je vzdáleně příbuzná několika jazykům, kterými se mluví na severu a severovýchodě Evropy (finština, estonština, komi aj.). Nejpodobnější jazyky se dochovaly ve zbytcích v ruském Chantymansijském autonomním okruhu na západní Sibiři. Maďaři, vedení Arpádem, přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy. Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými, rakouskými i balkánskými dějinami.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
HUF | Maďarský forint (Hungarian forint) | Ft | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
HU | Maďarština (Hungarian language) |